Program EXCELES představuje v novodobých dějinách České republiky bezprecedentní investici do zdravotnického výzkumu. Jeho ambicí bylo během krátkého časového horizontu vybudovat robustní síť národních autorit v klíčových medicínských a společenskovědních oblastech. Jejich přidanou hodnotou mělo být posílení akceschopnosti Česka reagovat na systémová rizika i dlouhodobé civilizační výzvy.
Vznik programu EXCELES (Program podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví) byl přímou reakcí na slabiny českého výzkumného a inovačního systému, které se naplno projevily během pandemie covid-19.
Vláda České republiky program EXCELES schválila v září 2021 jako klíčový implementační nástroj komponenty 5.1 Národního plánu obnovy (NPO), s deklarovaným cílem posílit odolnost společnosti vůči budoucím zdravotním hrozbám a nejzávažnějším civilizačním chorobám. EXCELES byl od počátku plně financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost (Next Generation EU) a do české vědy přinesl bezmála 5 miliard Kč. V českém kontextu šlo nejen o výjimečný objem prostředků, ale především o zásadně odlišný model jejich distribuce. V něm byl kladen důraz na horizontální propojování výzkumných kapacit napříč institucemi.
Místo podpory jednotlivých, často izolovaných týmů program systematicky vyžadoval vznik rozsáhlých konsorcií, která měla fungovat i jako „národní ústavy“ či autority v daných oblastech. Cílem celého programu bylo, aby se česká věda přiblížila k modelům, které se dlouhodobě uplatňují ve vyspělých výzkumných systémech v zahraničí.
„Obecně program vycházel z předpokladu, že spojením výzkumných a organizačních kapacit klíčových českých pracovišť ve vědních oblastech, na které se program zaměřil, přinese opravdu významnou přidanou hodnotu v produkci a kvalitě výsledků a ve schopnosti uspět v mezinárodních grantových programech,” vysvětluje Ondřej Macura, tiskový mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Udrží se všech pět center?
Projekt, který byl původně koncipovaný jako dočasný nástroj financovaný z evropských zdrojů, se dnes nachází v kritickém bodě svého vývoje. Rozhoduje se o tom, zda se nově vzniklá centra stanou trvalou součástí české výzkumné infrastruktury, nebo zda zůstanou jednorázovou – byť mimořádně nákladnou – investicí bez dlouhodobé institucionální kontinuity. Ke konci roku 2025 totiž skončilo jejich financování z Národního plánu obnovy a centra nevědí, z čeho budou svůj provoz dále hradit.
Pochybnosti o reálné možnosti vybudovat během zhruba tří a půl roku dlouhodobě udržitelné národní výzkumné struktury se objevovaly již při vzniku programu.
„Vzhledem k podmínce udržitelnosti po dobu tří let po skončení financování z NPO by měla pokračovat všechna konsorcia, nicméně rozsah a hloubka spolupráce se můžou lišit. Důvodem je samozřejmě i ochota jednotlivých účastníků projektů se podílet na dalším financování,” upozorňuje Macura z MŠMT.
Řada účastníků programu varuje, že krátký časový horizont financování je v ostrém kontrastu s dlouhodobým procesem budování vědecké instituce a její pověsti doma i v zahraničí. Obavy panují zejména ze ztráty financování specifických projektových aktivit, které nejsou standardní součástí běžných programů na podporu výzkumu.
„Riziko spočívá i v tom, že bez navazující podpory dojde ke zpomalení dynamiky rozvoje, která byla dosažena díky projektu. To zahrnuje omezení podpory mladých talentů, redukci vzdělávacích a školicích aktivit, utlumení vazeb mezi skupinami jednotlivých partnerů, konec řídicí struktury, včetně mezinárodní vědecké rady, která je klíčová pro udržení světového standardu,” řekl Aleksi Šedo pro Vědavýzkum.cz. Jeho obavy rezonují i mezi dalšími instituty podpořenými z programu EXCELES. „Potřebujeme také udržet přiměřený rozsah projektového managementu či provoz vytvořených investičních technologických celků,” dodává Šedo.
Aleksi Šedo
Stejným způsobem varuje Šárka Šímová, koordinátorka NIVB: „Pokud financování skončí, přijdeme o nadstavbu, kterou institut přináší. Nebudou prostředky na rozvoj mladých vědců a studentů, například formou specializovaných workshopů. Citelnou ztrátou by byl také konec dohledu mezinárodní vědecké rady, který je pro udržení světové kvality našeho výzkumu a zpětnou vazbu naprosto klíčový.”
Všechna výzkumná centra deklarují, že budou podávat projekty do standardních grantových soutěží, které vypisuje GA ČR, TA ČR či Evropská komise (Horizont Evropa, ERC). Ale peníze mohou chybět na koordinační, vzdělávací a PR aktivity.
„Výzvou zůstává financování společných aktivit, které byly klíčové pro vznik faktické národní autority. Proto hledáme možnosti propojit se s dalšími národními iniciativami a infrastrukturami národní road mapy, jako je EATRIS, ECRIN, BBMRI a další,” říká Aleksi Šedo.
Některá centra očekávají, že alespoň část aktivit by jim mohly pokrýt také transferové aktivity, ale zároveň jim často stále chybí dostatečné know-how a někdy se obávají i právních otázek – například fakultní nemocnice totiž nemohou samy zakládat spin-offy, musí tak činit přes univerzitu.
„Již v průběhu projektu projevily zájem o spolupráci farmaceutické společnosti či biotechnologické startupy, například na poli genové léčby či neurostimulace. Očekáváme, že některé aspekty výzkumu NEUR-IN by mohly být financovány ze soukromých zdrojů, či z výzev European Innovation Council,” říká Přemysl Jiruška, člen grémia Neur-IN.
Dana Hrušková z institutu CarDia také dodává: „Samostatné fungování Národního institutu CarDia bez právní subjektivity je v mnoha ohledech náročné a má své výrazné limity. Jednotliví vědci a výzkumníci stále zůstávají ukotveni v rámci svých organizací, ve veřejném prostoru fungují primárně s afiliací k mateřským organizacím, což je po nich požadováno. Národní institut také ze stejného důvodu nemůže vystupovat ani jako smluvní strana, proto je jeho dopad do výzkumného prostředí složitý.”
Existuje tak reálné riziko, že po skončení centrální podpory dojde k postupnému rozvolnění vytvořených sítí a návratu týmů k izolovanému fungování na domovských fakultách a ústavech.
Pět center
V první a jediné veřejné soutěži vyhlášené na přelomu let 2021 a 2022 bylo v rámci programu EXCELES vybráno pět projektů. Každý má pokrývat jednu z oblastí, kterou stát označil za klíčovou z hlediska zdravotní bezpečnosti, odolnosti společnosti a dlouhodobého rozvoje veřejného zdraví.
1. Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB) je koordinován Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) a sdružuje celkem 30 výzkumných týmů. Ty se zaměřují na studium virových a bakteriálních patogenů, imunitních mechanismů a vývoj nových terapeutických přístupů.
2. Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) představuje s rozpočtem přibližně 1,6 miliardy korun finančně nejnáročnější projekt celého programu EXCELES. Koordinátorem je Univerzita Karlova, přičemž institut funguje jako virtuální síť propojující celkem 71 výzkumných týmů. Tyto týmy jsou organizovány do regionálních uzlů v Praze, Brně a Olomouci. Na aktivitách NÚVR se celkově podílí přes 600 vědců, z toho přes 150 zahraničních.
3. Národní ústav pro neurologický výzkum (NEUR-IN, v mezinárodním kontextu vystupující rovněž pod označením NINR) je koordinován centrem ICRC při Fakultní nemocnici u sv. Anny (FNUSA-ICRC) v Brně. Jeho výzkumné aktivity se soustředí především na neurodegenerativní onemocnění, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba, cílem je propojit výzkum a klinickou praxi. V rámci NEUR-IN je v současné době financováno přibližně 400 odborníků napříč zapojenými institucemi.
4. Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) je veden Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Zaměřuje se na komplexní studium metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, jejich prevence, diagnostiky i léčby, a to napříč celým spektrem od molekulárního výzkumu po klinické aplikace. „Součástí projektu byla také investice do klíčové výzkumné infrastruktury: magnetické rezonance pro pokročilé zobrazování u malých laboratorních zvířat v IKEM a špičkové vybavení pro komplexní analýzu metabolitů a dalších nízkomolekulárních látek ve Fyziologickém ústavu AV ČR,” vysvětlila pro Vědavýzkum.cz Dana Hrušková, koordinátorka projektu CarDia.
5. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) představuje v rámci programu EXCELES specifický prvek. Jde o jediné společenskovědní centrum, které bylo do programu zařazeno a jeho existence má reflektovat i zkušenost z pandemie covid-19, kdy se jednoznačně ukázalo, že zvládání zdravotních krizí není výlučně medicínskou otázkou. SYRI působí pod hlavičkou Masarykovy univerzity a sdružuje více než 150 vědců v devíti výzkumných skupinách. Institut se zaměřuje na analýzu sociálních, ekonomických, právních a komunikačních aspektů krizí a poskytuje datově podložené podklady pro rozhodování veřejné správy v reálném čase.
Podprogram 4 jako systémové řešení?
Aby se předešlo riziku, že po skončení centrální podpory dojde k postupnému rozvolnění vytvořených sítí a návratu týmů k izolovanému fungování na domovských fakultách a ústavech, iniciovalo Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s MŠMT a Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) vznik nového nástroje, jehož cílem bylo vytvořit most mezi dočasným evropským financováním a dlouhodobou národní podporou. V dubnu 2025 schválila vláda České republiky rozšíření stávajícího programu na podporu zdravotnického výzkumu skrz Agenturu pro zdravotnický výzkum (AZV ČR) o Podprogram 4: Podpora národních autorit v prioritních oblastech zdravotnického výzkumu.
„MŠMT podpořilo iniciativu AZV ČR, která připravila dotační nástroj cíleně zaměřený na podporu udržitelnosti konsorcií vytvořených v rámci programu EXCELES,” říká Ondřej Macura z MŠMT. Kromě výše zmíněného Podprogramu 4 by podle něj dalším využitelným dotačním nástrojem mohl být i nový Program EXCELENCE – Program na podporu vytvoření a kultivace systémových podmínek pro rozvoj excelence, připravený MŠMT a schválený vládou ČR v dubnu 2025.
„Harmonogram vyhlášení obou zmíněných programů se bohužel změnil kvůli změnám ve státním rozpočtu a očekávanému rozpočtovému provizoriu. V případě programu EXCELENCE se termín vyhlášení posunul na březen 2026,” dodává Macura.
Samotný Podprogram 4 je koncipován jako cílený nástroj určený výhradně pro konsorcia, která úspěšně realizovala projekty EXCELES a splnila stanovené kvalitativní i formální podmínky. Umožňuje plynulé navázání na předchozí činnost prostřednictvím financování ze státního rozpočtu, a to mimo rámec NPO a jeho striktních časových omezení. Podprogram 4 ovšem poskytne jen omezené finanční prostředky, a to 750 mil. Kč na 5 let pro všechna vybraná centra (tedy přibližně 150 mil. Kč ročně). Podle informací AZV ČR by očekávaný začátek financování měl být k 1. 7. 2026.
„Podpora bude určena pouze národním autoritám vzniklým díky programu EXCELES, které již prokázaly úspěšnou implementaci svých projektů v souladu s očekávanými výsledky a přispívají k plnění strategických cílů v oblasti zdravotnického výzkumu,” vysvětluje Ondřej Slabý, předseda AZV ČR. „Zároveň budou povinny doložit, že mají po dobu řešení projektu Podprogramu 4 zachovanou významnou část institucionálního zabezpečení původních autorit programu EXCELES, jejich týmy dosahují evropské úrovně excelence orientovaného výzkumu, a že došlo k začlenění národní autority do existujícího systému VaVaI v ČR,” dodává Slabý.
Konference EXCELES
Smyslem podle něj není pouze „zalepit“ končící projektové období programu EXCELES, ale udržet vzniklé kapacity tak, aby se staly stabilní součástí českého systému zdravotnického výzkumu. „Podprogram 4 je koncipován tak, aby umožnil financovat především strategické a koordinační aktivity, které nelze efektivně pokrýt v rámci standardních grantových soutěží, a předejít tak ztrátě know-how a lidských kapacit,” říká Slabý.
Plánované opatření ovšem vyvolává obavy na straně samotných center. „Tento program by mohl umožnit pokračování koordinace a strategického rozvoje NÚVR, nebude ovšem určen pro vlastní vědeckou práci a bude pouze zlomkem dosavadní dotace. Přesné znění výzvy ani její načasování nejsou ovšem dosud známy, protože závisí mimo jiné na schválení státního rozpočtu,” vysvětluje Šedo.
To potvrzují i další instituty. „Vzhledem k tomu, že definitivní znění výzvy zatím není k dispozici, není ani jasné, jak budou konsorcia vybírána, jaká budou hlavní kritéria, ani jejich úspěšnosti. Předpokládaný rozpočet tohoto podprogramu bude dle předběžných informací omezený a určitě nepokryje financování konsorciálních aktivit v plné výši,” dodává Šárka Šímová z NIVB.
„V současné dokumentaci je definováno, že podpořeny musí být minimálně 3 z celkových 5 existujících EXCELES projektů. Domníváme se, že alokované finanční prostředky jsou zcela nedostatečné pro efektivní rozvoj nyní existujících národních výzkumných platforem. Bylo by skvělé, kdyby vláda vytvořila možnost navazujícího financování,” dodává Dana Hrušková z CarDia.
Podprogram 4 tedy rozhodně nepředstavuje automatickou garanci neomezené stability. Jeho nastavení otevírá řadu praktických i strategických otázek, zejména pokud jde o výši dostupných prostředků, délku financování a vazbu na pravidelné hodnocení výkonu center. Právě způsob implementace tohoto nástroje bude rozhodující pro to, zda se v následujících letech podaří zachovat kontinuitu vybudovaných struktur a udržet jejich vynikající vědeckou úroveň.
Ani (zatím ne úplně jasná) podpora z Podprogramu 4 neznamená, že by dlouhodobé přežití center bylo definitivně vyřešeno. Stabilita těchto struktur bude nutně záviset na jejich schopnosti fungovat v režimu vícezdrojového financování a aktivně diverzifikovat své příjmy nad rámec základní státní podpory.
„Pokud má Česká republika skutečně využít potenciál kapacit, které vznikly díky NPO, tak je klíčové, aby stát přistupoval k jejich dalšímu rozvoji strategicky, systematicky a s vědomím, že se jedná o dlouhodobou investici s výrazným společenským dopadem,” uzavírá Přemysl Jiruška. „Zásadní je, aby stát pochopil, že nejdůležitější složkou této investice nejsou přístroje, ale lidé.”
A jaké výsledky centra přinesla?
Nabízí se samozřejmě otázka, jaké výsledky centra přinesla, a zda by je přinesla i bez zmíněných peněz navíc. Odpověď na tuto otázku asi nikdo nemá. Pokud bychom se na působení center měli podívat z pohledu médií a veřejnosti, tak nejviditelnější značku měl institut SYRI. Zatímco jedni ho za tuto viditelnost chválí, jiní – především někteří politici, ale i někteří publicisté – mu tuto viditelnost vyčítali. Například Petr Šourek na portálu Echo24 napsal: „Výstupy Národního Institutu SYRI jsou zajímavé hned dvakrát. Jednak tím, co zjistí. A pak tím, jak se to pokoušejí ohnout a znetvořit v politický kýč. Národní institut SYRI je varovným příkladem toho, kam vede aktivistická věda.”
Vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová na tyto výtky reaguje: „Není mi jasné, proč se k činnosti institutu SYRI vyjadřuje Petr Šourek, jaké jsou jeho kompetence pro hodnocení vědy. Projekt díky promyšlené skladbě aktivit silně pozvedl publikační výkonnost českých sociálních věd – více než 300 článků v odborných časopisech, z toho více než polovina v těch nejprestižnějších zahraničních. Proč tomu pan Šourek říká politický kýč, netuším. Kromě toho jsme se snažili naplňovat zadání projektového schématu, a sice komunikovat s decision makery a stakeholdery a také komunikovat vědecké výsledky veřejnosti. To se evidentně dařilo.“
Klára Šeďová
Na výroční konferenci institutu Šeďová uvedla: „Rozvinuli jsme SYRI jako platformu pro řadu dílčích projektů, které díky kontinuálnímu financování mohly vznikat podle potřeby a aktuální situace. Naučili jsme se vidět věci silně interdisciplinárně. Takovéto ‚spojování sil‘ je v českém vědeckém kontextu mimořádné.“ A dále dodala: „Naučili jsme se jednat s politiky, vstoupili jsme do řady pracovních skupin ministerstev, realizovali semináře a konference v obou komorách parlamentu. Zde je před námi ještě dlouhá cesta na obou stranách, než bude rozhodování založené na datech a na vědecké interpretaci reality běžnou součástí toho, jak pracují orgány veřejné moci.“
Pokud centra vznikla jako reakce na situaci během pandemie covid-19, při níž bylo vědeckým institucím vyčítáno, že do přípravy a vysvětlování pandemických opatření vstupovali minimálně a roztříštěně, tak SYRI se tuto výtku snažil napravit a vstupu do veřejného prostoru se nebál.
„Projekt jsme vzali vážně, věřili jsme, že budujeme trvalou strukturu. To, že další financování bude velmi limitované, je velká škoda pro českou vědu i společnost. Skutečně velké výsledky se ve vědě dostavují vždy až s odstupem, vyžadují dlouhodobou systematickou práci,“ říká Šeďová.
Pokud bychom se podívali na další výsledky, tak NÚVR například do poloviny roku 2024 získal čtyři patenty a akreditoval několik nových doktorských interdisciplinárních studijních programů. Podobně i další instituty zaznamenaly výraznou publikační aktivitu v prestižních mezinárodních časopisech a posílily svou viditelnost v globálním výzkumném prostoru.
Významným indikátorem kvality je rovněž schopnost center přilákat špičkové zahraniční odborníky. Do výzkumných týmů se zapojili vědci s bohatou mezinárodní zkušeností, včetně nositelů prestižních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Tento aspekt je zvláště důležitý v českém kontextu, kde dlouhodobě přetrvává problém omezené mezinárodní mobility a konkurenceschopnosti pracovních podmínek.
Jedním z významných, a přitom často méně viditelných přínosů programu EXCELES pro české výzkumné prostředí je systematické zavedení prvků mezinárodního odborného dohledu nad strategickým směřováním center. Vznik mezinárodních vědeckých poradních sborů jednotlivých institutů představuje kvalitativní posun v kultuře řízení výzkumu, který dosud v českém prostředí nebyl běžným standardem.
Mezinárodní poradní sbory jsou složeny ze špičkových zahraničních odborníků s hlubokou znalostí daných oborů i fungování vyspělých výzkumných systémů. Jejich role neměla být formální ani symbolická. Měly fungovat jako nezávislí arbitři kvality, strategičtí partneři vedení institutů a kritický korektiv dlouhodobých výzkumných plánů. Ale měli také přispět ke zvýšení kredibility českých institucí v očích zahraničních partnerů, posilovat jejich reputaci a usnadňovat navazování mezinárodních spoluprací.
Pozitivní dopady práce jednotlivých center vnímá i MŠMT: „Na základě dosavadních výsledků se všechna konsorcia jeví jako funkční, byť intenzita interní spolupráce v jejich rámci se liší. Program umožnil poměrně významné investice nejen do přístrojového vybavení jednotlivých pracovišť, ale i dílčí rekonstrukce a vybudování specializovaných laboratoří. Z průběžných zpráv vyplývá, že se v řadě konsorcií naplnil předpoklad programu, tj. že zaměření na spolupráci mezi špičkovými výzkumnými týmy z různých institucí působících v dané vědní oblasti generuje kromě vysoce kvalitních výsledků i nová výzkumná témata, která překračují institucionální a často i oborové hranice,” zhodnotil Ondřej Macura z MŠMT pro Vědavýzkum.cz. MŠMT podle jeho slov oceňuje zejména zájem jednotlivých konsorcií spolupracovat i mezi sebou. Nyní se ukáže, zda tento zájem přetrvá i po skončení iniciačního EXCELES nástroje.
Foto konference EXCELES: NÚVR, Vadym Andr
Kategorie: Analýzy
Autor: Jan Tesárek
