Pro jejich kontinuitu a další rozvoj se podařilo získat finanční podporu ministerstva zdravotnictví prostřednictvím Podprogramu 4 (PP4) – Podpora národních autorit v prioritních oblastech zdravotnického výzkumu. Ve veřejné soutěži, kterou zajistila Agentura pro zdravotnický výzkum ČR, uspělo všech pět národních autorit a byly jim přiděleny prostředky pro období od srpna 2026 do prosince 2030. Nová etapa zároveň otevírá otázku, zda se podaří národní autority dlouhodobě ukotvit v systému českého zdravotnického výzkumu a nastavit pro ně udržitelný model financování.
Medical Tribune oslovil ředitele či hlavní řešitele všech pěti národních autorit a zeptali se jich, co pro ně nová etapa znamená a kudy by se mělo financování zdravotnického výzkumu v Česku dále ubírat.
- Účelová podpora PP4 směřuje především k udržitelnosti a dalšímu rozvoji národních autorit – ke strategickým činnostem, koordinaci výzkumu, vzdělávání či komunikaci. Vidíte v ní příležitost ke stabilizaci konceptu národních ústavů či institutů a k zachování kontinuity lidských zdrojů ve vědě?
- Jaké jsou možnosti a cesty k posílení další účelové podpory ze strany ministerstva zdravotnictví (ale i na globálnější úrovni) na vědu?
Národní institut pro neurologický výzkum (NEUR‑IN)
- Účelová podpora udržitelnosti národních ústavů ze strany AZV ČR je pro tyto konsorciální projekty zcela klíčová. NEUR‑IN vznikl 1. 7. 2022 jako jeden z pěti založených národních výzkumných institutů, a ačkoli za uplynulé čtyři roky jednoznačně prokázal svoji životaschopnost i zásadní význam pro optimalizaci vědecko‑výzkumných aktivit především v rámci neurodegenerativních onemocnění, jakož i pro komunikaci mezi neurology, výzkumníky, pacienty a orgány veřejné moci, jeho budoucnost byla dlouho velmi nejistá. Jelikož se jedná o velmi extenzivní projekt, v němž úzce spolupracuje jedenáct špičkových institucí po celé České republice, byla jednou z největších výzev koordinace činnosti jednotlivých výzkumných týmů. Při tom právě tyto koordinační aktivity, podobně jako společné edukační a strategické činnosti, nemohou být hrazeny ze standardních grantových zdrojů, které financují čistě výzkumné aktivity. Úspěch NEUR‑IN v rámci výzvy VES PP4 tak k jisté stabilizaci bez jakýchkoli pochybností významně přispěl, na druhé straně se tímto způsobem vyřešila jen část problémů. Jedním z významných cílů vzniku národních ústavů byla internacionalizace, tedy přilákání kvalitních výzkumníků ze zahraničí do ČR. To se v našem případě jednoznačně podařilo, ovšem ne všechny nové mezinárodní týmy byly schopny za relativně krátkou dobu uspět ve vysoce kompetitivních grantových soutěžích, a zajistit si tak financování svých výzkumných aktivit. Problém kontinuity lidských zdrojů tak bohužel zůstává „na stole“.
- V první řadě je potřeba významně posílit vzájemnou komunikaci mezi národními ústavy a ministerstvem zdravotnictví. To by pak, myslím, mělo diskutovat jasnou dlouhodobou koncepci, definující začlenění stávajících ústavů do českého zdravotně‑výzkumného prostoru, včetně jejich financování. A samozřejmě tato koncepce musí navazovat na evropské a celosvětové programy, jako jsou v případě NEUR‑IN např. iniciativy Brain Health, EBrains apod. V neposlední řadě je nutné systematicky zvyšovat všeobecné povědomí o narůstajícím významu neurologických onemocnění ve 21. století a jejich dopadu na naši společnost. A zde je již prostor pro širokou spolupráci všech rozvinutých zemí a jejich vlád (i za hranicemi EU), neboť tato časovaná nálož nás postihne všechny společně.
Celý článek naleznete ZDE
Zdroj: Medical Tribune
