Bilanční konference projektů EXCELES a rozhovor s prof. Jiruškou
V Rezidenci primátora hlavního města Prahy se 2. prosince 2025 uskutečnila bilanční konference projektů EXCELES s názvem „Když věda v Česku spojí síly“. Akce se konala pod záštitou primátora hlavního města Prahy doc. MUDr. Bohuslava Svobody, CSc.
„Jedna třetina lidí se během svého života setká s neurologickým onemocněním, což zdůrazňuje potřebu intenzivního výzkumu v oblasti neurologie.“
prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., zástupce ředitele NEUR-IN
Bilanční konference projektů EXCELES představila shrnutí dosavadních výsledků společných výzkumných aktivit, otevřela prostor pro sdílení zkušeností mezi špičkovými vědeckými týmy a zdůraznila význam mezioborové spolupráce v českém výzkumu. Účastníci se seznámili s výstupy jednotlivých projektů, vyslechli odborné příspěvky lídrů vědeckých institucí a zhlédli přednášku o integraci vědeckých sítí ve světě, která ukázala, jak lze českou vědu ještě více provázat se zahraničními partnery. Konference nabídla komplexní pohled na současný stav i budoucí směřování společných výzkumných iniciativ v rámci programu EXCELES.
Jeho odborný pohled na výsledky a budoucnost projektu najdete v níže uvedeném rozhovoru.
Český výzkum mozkových onemocnění míří na světovou špičku a zavádí inovace v diagnostice i terapii
Pane profesore, jaké jsou podle Vás konkrétní strategické kroky k udržení výzkumné kapacity po skončení podpory z EXCELES?
Národní institut pro neurologický výzkum (NEUR-IN ) od svého vzniku buduje struktury s dlouhodobým charakterem, které by neměly být plně závislé na jediném dotačním programu, v tomto konkrétním případě programu EXCELES.
Hlavní filozofií NEUR-IN je existovat jako národní odborná autorita a poradní orgán státu, který určuje strategické směry výzkumu neurologických a neurovývojových onemocnění. V rámci projektu NEUR-IN usilujeme o to, aby byl český výzkum v těchto oblastech organizován efektivně, strategicky a v úzkém propojení nejlepších týmů napříč institucemi a regiony.
NEUR-IN proto podporuje rozvoj výzkumných témat, ve kterých je Česká republika tradičně silná a kde má potenciál dosáhnout nejen vysoké mezinárodní konkurenceschopnosti, ale v některých případech i globálně vedoucí role.
Cílem je, aby výzkum neurologických onemocnění probíhal na skutečně špičkové úrovni a generoval poznatky, které mohou zásadně ovlivnit klinickou diagnostiku a léčbu. Tato vize se již během tří let fungování potvrdila – konsolidovali jsme multidisciplinární týmy, propojili klinické a preklinické jednotky, posílili infrastrukturu a vytvořili prostředí, v němž mohou vznikat výsledky s vysokým potenciálem přenosu do klinické praxe a které mají přímý dopad na zkvalitnění diagnostiky a léčby vybraných neurologických onemocnění pro pacienty.
NEUR-IN a program EXCELES umožnily posun zejména ve výzkumu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, dalších forem demencí, poruch hybnosti, vzácných onemocnění nervového systému, epilepsií či vývojových encefalopatií. V těchto oblastech vznikla data a koncepty, které otevírají cestu jak k novým farmakologickým léčebným postupům, tak k moderním neurostimulačním technologiím, metodám časné detekce neurologických onemocnění a k precizním terapiím, jež mohou zásadně změnit, často katastrofický průběh onemocnění a významně zlepšit kvalitu života pacientů.
S koncem programu EXCELES samozřejmě končí i přímá finanční podpora výzkumu, nicméně týmy vytvořené v rámci NEUR-IN již prokázaly vysokou míru samostatnosti a konkurenceschopnosti. Předpokládáme, že budou nadále úspěšně získávat prostředky v národních soutěžích a zároveň se zapojovat do mezinárodního výzkumu.
Jsme přesvědčeni, že dlouhodobý přínos NEUR-IN pro českou vědu i zdravotnictví je zřejmý, a že výsledky, které v rámci NEUR-IN vznikají, představují silný argument pro pokračující institucionální i projektovou podporu výzkumu nejzávažnějších neurologických onemocnění.
Předpokládáte, že centrum bude pokračovat jako samostatná struktura, nebo lze očekávat integraci do existujících fakultních či ústavních struktur?
Během projektu se ukázalo, že existence NEUR-IN má velký smysl, a proto s pokračováním NEUR-IN počítáme a usilovně na tom pracujeme. Naší vizí je, aby NEUR-IN byla respektovaná a vysoce profesionální virtuální instituce, která bude dlouhodobě fungovat na obdobném principu, jaký reprezentuje například americký National Institute of Neurological Disorders and Stroke, tedy jako respektovaná národní autorita, která nejen podporuje vědecký výzkum, ale zároveň slouží jako poradní orgán státu, formuluje strategické priority a pomáhá nastavovat systémové podmínky pro výzkum i péči o pacienty s neurologickými onemocněními.
Již dnes NEUR-IN a jeho struktury plní funkci poradního orgánu veřejné moci a spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem zdravotnictví a dalšími státními či regionálními institucemi, které mají ve své gesci problematiku neurologických onemocnění.
Významným příkladem je vznik Národní expertní skupiny pro inovativní léčbu neurologických onemocnění, která propojuje odborníky napříč neurologickými obory, zástupce inovativního farmaceutického průmyslu, pacientských organizací i státních orgánů. Tato skupina se zabývá urychlením dostupnosti inovativní léčby pro české pacienty, etickými otázkami (např. v souvislosti s genovou terapií) či legislativními překážkami, a představuje model funkční intersektorální spolupráce.
Z těchto důvodů nepředpokládáme integraci NEUR-IN do jediné existující instituce. Naopak usilujeme o to, aby nadále fungoval jako samostatná národní koordinační struktura, která sjednocuje neurologický výzkum v České republice, posiluje jeho excelenci a zajišťuje jeho mezinárodní konkurenceschopnost.
Jaké by podle Vás měly být klíčové body plánu udržitelnostni?
V rámci NEUR-IN máme definovány hlavní pilíře udržitelnosti, které reflektují jak vědecké priority, tak systémovou roli ústavu. Vycházíme z toho, že trvalá udržitelnost nespočívá pouze v získávání finančních prostředků, ale především ve strategickém nastavení výzkumných směrů, konsolidaci týmů a zajištění toho, aby výsledky měly významný dopad na péči o pacienty i na celkový zdravotnický ekosystém.
Klíčovým prvkem našeho udržitelnosti je zachování organizační struktury NEUR-IN tak, aby mohl nadále plnit roli národní koordinační platformy. To zahrnuje dlouhodobé fungování expertních skupin, spolupráci s ministerstvy, pacientskými organizacemi a dalšími klíčovými partnery.
Druhým základním pilířem je diverzifikace financování. Třetím pilířem je posílení mezinárodních partnerství. Naším cílem je, aby se týmy sdružené v NEUR-IN staly integrální součástí evropských a globálních výzkumných konsorcií. Čtvrtým prvkem je ukotvení infrastruktury a týmů v mateřských institucích, které převezmou část odpovědnosti za jejich dlouhodobý rozvoj.
V praxi to znamená, že laboratoře, klinická pracoviště, biobanky, datová úložiště či neuroimagingové kapacity vytvořené během programu EXCELES budou pevnou součástí institucionálních strategií univerzit, nemocnic a ústavů.
A konečně, udržitelnost počítá také s tím, že NEUR-IN bude nadále podporovat vědecká témata s největším potenciálem excelence. Právě koncentrace kapacit do těchto oblastí zvyšuje efektivitu investic a zajišťuje dlouhodobou stabilitu a mezinárodní dopad výzkumu.
Dokázal byste odhadnout potenciální zdroje financování po skončení NPO? Případně na jaké konkrétní grantové výzvy by NEUR-IN mohl cílít po skončení EXCELES?
Zde bychom navázali na předchozí odpověď ohledně diverzifikace financování. Po skončení financování z NPO počítáme s diverzifikovaným modelem podpory, který bude kombinovat národní soutěžní granty, evropské programy a institucionální zdroje jednotlivých partnerských institucí.
Vzhledem k tomu, že týmy sdružené v NEUR-IN patří mezi nejúspěšnější v oblasti neurologického výzkumu v ČR, předpokládáme, že se nám podaří navázat na probíhající projekty a dále posilovat excelenci prostřednictvím více zdrojů současně. Na národní úrovni počítáme především s programy podporující výzkum, tj. GAČR, výzvy AZV.
Současně plánujeme využívat aplikované schéma TAČR, zejména tam, kde je silná provázanost s technologickými inovacemi, biomarkery, neurostimulací nebo e-health. V rámci NEUR-IN existují nyní špičkové multidisciplinární týmu, často vedeném juniorními vědci, kteří mají potenciál vypracovat projekty do programů Horizon Europe, včetně kolaborativních výzev zaměřených na neurodegenerativní onemocnění, inovativní léčbu. Vytipovány jsou také oblasti vhodné pro individuální schémata, zejména ERC Starting, Consolidator i Synergy Grants, kde mají některé týmy reálný potenciál uspět díky výsledkům dosaženým během EXCELES.
Již v průběhu projektu projevily zájem o spolupráci farmaceutické společnosti, či biotechnologické startupy, například na poli genové léčby, či neurostimulace. Očekáváme, že některé aspekty výzkumu NEUR-IN by mohly být financovány ze soukromých zdrojů, či z výzev European Innovation Council.
Celkově tedy počítáme s tím, že financování po skončení programu EXCELES rozloženo do několika zdrojů, které společně zajistí pokračování úspěšných výzkumných programů i další růst mezinárodní konkurenceschopnosti NEUR-IN.
Lze očekávávat, že státní rozpočet nebo MŠMT vytvoří navazující program?
V tuto chvíli nemáme žádné oficiální potvrzení, že by byl připravován konkrétní navazující program financovaný ze státního rozpočtu nebo prostřednictvím MŠMT, který by přímo navazoval na program EXCELES.
Je však zřejmé, že otázka udržení kapacit vybudovaných v rámci EXCELES je na úrovni státu diskutována a jednotlivé resorty si stále více uvědomují strategický význam této investice. Přestože zatím neexistuje formální závazek, považujeme za zásadní zdůraznit, že nejdůležitější součástí jakéhokoli výzkumu jsou kvalitní vědci, silné týmy a jejich vzájemné propojení. To je skutečný motor inovací i mezinárodní konkurenceschopnosti.
Pokud má Česká republika dlouhodobě uspět, je nezbytné vytvářet podmínky, které umožní stabilní rozvoj lidských zdrojů – tedy přilákat, udržet a systematicky vzdělávat talentované mladé vědce, podporovat jejich vědecký růst, mezinárodní mobilitu a zároveň minimalizovat administrativní zátěž, která jejich práci výrazně zpomaluje.
NEUR-IN se v tomto ohledu profiluje jako platforma, která tuto potřebu jasně artikuluje vůči státu. Investice do neurověd přitom přinášejí výrazný multiplikační efekt – zlepšují kvalitu péče, snižují dlouhodobou zdravotní a sociální zátěž a podporují inovace. Pokud má Česká republika udržet krok s evropským vývojem, je dlouhodobá veřejná podpora těchto kapacit nezbytná.
Máte obavy ze „ztráty mozků“, pokud financování nebude pokračovat?
V rámci NEUR-IN je v současné době financováno přibližně 400 odborníků napříč zapojenými institucemi. Jedná se o seniorní i juniorní vědce, doktorandy, technický personál i klinické výzkumníky. Finanční podpora z programu EXCELES byla klíčová zejména pro mladé talentované vědce a umožnila vytvoření excelentních týmů s výrazným mezinárodním přesahem.
Po skončení EXCELES bude udržení všech těchto odborníků velmi náročné a realisticky nelze zabránit tomu, že část z nich bude nucena hledat uplatnění jinde – ať už v zahraničí, nebo mimo akademickou sféru. Riziko „odlivu mozků“ je tedy reálné. Snažíme se tomu předcházet intenzivní přípravou projektů do národních i mezinárodních soutěží a paralelně upozorňujeme stát na nutnost systémového řešení.
NEUR-IN komunita ukázala svou kvalitu například na výročních konferencích, kdy úroveň prezentovaných výsledků byla skutečně špičková, a to i v mezinárodním kontextu. Právě tato zkušenost ukazuje, jaký potenciál mají týmy, které se podařilo v rámci NEUR-IN vytvořit.
Naším cílem proto je udržet maximum těchto odborníků – kombinací nových grantových projektů, institucionální podpory mateřských institucí a aktivního zapojení do evropských a globálních konsorcií. Bez navazujícího programového financování to však bude mimořádně obtížné, a proto věříme, že stát se bude částečně podílet na mechanismech, který zabrání ztrátě této unikátní lidské kapacity.
Jak by měl podle Vás stát zacházet s takovýmito kapacitami po skončení programů obnovy?
Pokud má Česká republika skutečně využít potenciál kapacit, které vznikly díky Národnímu programu obnovy, je klíčové, aby stát přistupoval k jejich dalšímu rozvoji strategicky, systematicky a s vědomím, že se jedná o dlouhodobou investici s výrazným společenským dopadem.
Kapacity vytvořené v rámci NEUR-IN představují unikátní kombinaci špičkových vědců, moderní infrastruktury a nově vytvořených meziinstitucionálních vazeb. Tyto prvky dohromady vytvářejí prostředí, které v českém výzkumu onemocnění mozku dosud neexistovalo, a byla by velká škoda tento potenciál nevyužít.
Zásadní je, aby stát pochopil, že nejdůležitější složkou této investice nejsou přístroje, ale lidé. Pokud chceme udržet a dále rozvíjet excelenci, potřebujeme stabilní podporu pro talentované vědce, pro jejich vzdělávání, kariérní růst, mobilitu a mezinárodní spolupráci.
Stejně podstatné je minimalizovat jejich administrativní zátěž a nastavit podmínky, které jim umožní soustředit se na samotný výzkum – to je oblast, kde může stát udělat velký rozdíl i s relativně malými systémovými kroky.
Výzkum neurologických onemocnění má obrovský potenciál zlepšit kvalitu života mnoha lidí a zároveň představuje oblast s významným ekonomickým dopadem. Pokud má Česká republika udržet krok s evropským vývojem, musí pokračovat v podpoře kapacit vytvořených v rámci programů obnovy a rozvíjet je tak, aby se česká neurověda a neurologie mohly stát plně konkurenceschopnými na evropské, a v některých oblastech i světové úrovni.
